Nakonec jste díky povedenému závěru zvítězili o dvě branky. S tím jste jistě spokojení, že? Jsme strašně spokojení. Když jsme viděli, jak hrály týmy pod námi, věděli jsme, že musíme vyhrát, protože jinak už bychom byli tři body od sestupu. Jsme strašně rádi, že jsme to zvládli a že máme zase trochu více klidu do další práce.
Trochu kuriózně se gólově prosadili tři obránci. Co na to říkáš? Když dal Honza Mikula gól, řekl jsem si, že bych ho mohl dát taky, protože Miky se trefil už v Teplicích. Říkal jsem si, že ho musím dohnat, takže jsem rád, že mi to tam padlo. Není ale důležité, kdo ty góly dává. Hlavní je, že jsme vyhráli a tomu spodku zase trochu odskočili.
Akce před prvním gólem začala zajímavě provedeným autovým vhazováním. Jak bys zmiňovanou situaci popsal? Bary si na mě křikl, ať mu to hodím do zad. Byl jsem z toho překvapený, ale hodil jsem mu to tam. Akce takhle začala, pak jsme to hezky otočili a Miky předvedl krásnou individuální akci. Myslím si, že ten gól nás uklidnil, za což jsme zpětně rádi.
Ve druhém poločase jste si ale o vyrovnání koledovali. Souhlasíš? O poločase jsme si v šatně říkali, že nemůžeme začít vlažně, naopak musíme přidat a nenechat Duklu hrát. Stal se ale pravý opak, nehráli jsme to, co jsme chtěli, nechali jsme Duklu běhat, kombinovat, což vyústilo v zasloužené vyrovnání. Potom jsme se ale zase zvedli a těmi góly to potvrdili. Proto si myslím, že ty tři body jsme si i zasloužili.
Vstřelil jsi svůj první gól po návratu do Slovanu. Bude tě něco stát? Přiznám se, že nevím. Než jsem se vrátil do Slovácka, tak jsem za gól platil. Musím se zeptat Vládi Coufala, jestli mě to zase čeká, ale já doufám, že ne.
