FC Slovan Liberec | Z hroťáka na stopera: Vyhovuje mi mít zodpovědnost. Zranění jsou součást cesty, ví Blažek
Menu Další Zavřít Zavřít
před 3 dny

Z hroťáka na stopera: Vyhovuje mi mít zodpovědnost. Zranění jsou součást cesty, ví Blažek

Redakce
Liberec - Kariéru Jana Blažka zbrzdila zranění. Jednadvacetiletý stoper si tak bude muset místo v A-týmu vybojovat znovu. Jak nelehké období zvládl, co říká na výkony juniorky a podporoval v mládí svého jmenovce, který taktéž působil ve Slovanu?

Slovan je zatím v Juniorské lize na 3. místě. Jak dosavadní část sezony hodnotíš?
Třetí místo je dobré, máme bodovou ztrátu na první Spartu, která odehrála o zápas méně. Je skvělé, že jsme Teplicím vrátili domácí porážku a odvezli jsme si tři body. Snad skončíme co nejvýše.

Do soutěže jste vstoupili dvěma prohrami, ale poté jste z deseti zápasů v devíti neprohráli. Co se změnilo?
Juniorka je hodně specifická tím, že jednou vstoupí do zápasu třeba pět hráčů z áčka a podruhé jeden, nebo dva. První dvě kola právě moc kluků nebylo, ale v obou utkáních jsme i tak měli převahu a prohráli jsme si to vlastně sami.

Pohyboval ses na hraně A-týmu. Jak sis užil tréninky s Áčkem a doufáš, že by ses třeba v zimě mohl znovu zkusit probojovat do kádru?
Ano, během minulého léta si mě trenér Jindřich Trpišovský vytáhl a já už tam zůstal. Je to velký rozdíl ve všech aspektech, ale pokud je hráč dobře nastavený, tak z toho jen profituje. Já sám jsem se herně i psychicky zvedl. Uvidíme v zimě, teď musím dohnat to, co jsem za posledních 6-7 měsíců ztratil a pracovat dál.


Jak by ses ohlédl za svou dosavadní kariérou? Působil jsi i v Hrádku.
Jak bych se ohlédl... není kam se ohlížet, protože za sebou skoro ještě nic nemám. Do Liberce jsem přišel ve třinácti letech jako hroťák z Hrádku nad Nisou, kde jsem krátce hrál i po prvním zranění, postupně jsem se změnil ve stopera. V šestnácti přišlo mé první zranění, kdy jsem si v zápase utrhl meniskus, následně jsem půl roku stál. Začal jsem znovu hrát a stalo se to samé, takže jsem si skoro rok léčil koleno. Letos v lednu jsem šel na zkoušku do Pardubic, kde jsem se líbil, tak jsem měl zůstat na půlroční hostování, ale bohužel mě zastavilo znovu zranění. Je tam výborná parta, která je dost mladá, ale přesto hrají v první pětce v druhé lize, což je skvělé.

Jak ses přetransformoval z hroťáka na stopera? To není úplně obvyklé.
Postupem času jsem já i trenéři začali zjišťovat, že mi více vyhovuje ta “černá práce”. Nejdřív jsem různě lepil volná defenzivní místa v sestavě, až jsem se dostal na stopera. Vyhovuje mi mít zodpovědnost za tým a řídit si to.

Přibrzdilo tě zranění. Jak probíhala rehabilitace?
Jak už jsem říkal, v Pardubicích mě zastavilo zranění. Nejdřív jsem šel přes hranu, myslel jsem, že mám někde skřiplý nerv nebo tak, ale po měsíci jsem si nebyl schopný sednout do auta, natož kopnout do balonu. Ukázalo se, že mám na bederním obratli naprasklé výběžky. Nevyhnul jsem se operaci, mám teď v zádech dva titanové šrouby. Rehabilitace probíhala zde v Liberci s naši fyzioterapeutkou Romanou Vlčkovou a následně s kondičním trenérem Egonem Kunzmannem, oba mi dali maximální péči a já jsem jim za to vděčný.

Mrzí tě o to víc, že ti šanci, ať už v Liberci, nebo v Pardubicích překazila právě zranění. Věříš, že sis smůlu už vybral?
Samozřejmě, že mrzí, ale je to jen součást cesty, mohlo být taky vše jinak a já bych fotbal nehrál vůbec. Jsem díky tomu psychicky silnější a hlavně znám svoje priority, což je v mém věku důležité.


Cítíš se už stoprocentně fit?
Stoprocentně už se cítím, ale čeká mě ještě hromada práce, abych se dostal tam, kde jsem byl.

Ve Slovanu působil tvůj jmenovec. Fandil jsi mu, když si byl menší a padají na to v kabině nějaké narážky?
Honza Blažek byl obrovský talent libereckého fotbalu. Určitě jsem mu fandil, žádné narážky na to nepadají, každopádně kdybych byl takový fotbalista jako on, tak mám vyhráno.

Jaké jsou tvé plány do budoucna?
Do budoucna se chci dostat zpět do zápasového tempa a uvidíme co bude dál, jestli nějaké hostování, nebo jestli tu zůstanu. To záleží jen na mně a na mojí výkonnosti. Začal jsem k fotbalu studovat vysokou školu se sportovním zaměřením, což teď vyplňuje můj volný čas.

Je pro tebe studium důležité? Byla to jasná volba, nebo tvůj názor změnilo zranění?
Je pro mě důležité bez ohledu na fotbal a zranění. Samozřejmě ale jako profesionál nemůžu studiu obětovat čas strávený na fotbale nebo v přípravě na něj. Rodiče mě k tomu vedli odmalička a do konce střední byla škola na prvním místě, díky jim za to, protože se mnou hrálo hodně kluků, kteří nakonec nedosáhli fotbalových výsledků a nemají ani vzdělání.

Patříš mezi odchovance. Je tvůj největší fotbalový sen, nastoupit za něj v lize?
Je to tak, jsem zdejší odchovanec, už jen to, že jsem se do áčka dostal, bylo splnění snu, ale zatím jsem se dostal jen na startovní čáru a snad to bude i nějak pokračovat. Na podzim jsem k tomu měl blízko, ale nedá se nic dělat, musí se pracovat dál.



Generální partner
Preciosa
Hlavní partneři
Pražská plynárenská JUTA T-Mobile Renomia Nike Pivovar Svijany
Další partneři
Zámečnictví Prošek Kitl
Mediální partneři
Kalendář Liberecka Český rozhlas Liberec