Liberecký tým chtěl začít v Jablonci aktivně. Vstřelit úvodní branku, jež by přinesla hráčům potřebný klid. Ovšem Baumit nedaroval svoji kůži lacino, rivala v první půli trápil. "Určitě jsme nechtěli takhle hrát. Nebyla to nervozita, ale zkrátka proti nám stál kvalitní soupeř. Nemohli jsme si myslet, že ho budeme od začátku do konce válcovat," konstatoval Jan Nezmar.
Jablonečtí dokonce v závěru úvodní pětačtyřicetiminutovky zaslali balon do sítě, branka však nebyla pro ofsajd uznána. "Pramenilo to z toho, že jsme po faulu ještě zbytečně diskutovali s rozhodčím. Tím jsme ztratili koncentraci, pak jsme si v kabině řekli, že nic podobného se nám už nesmí stávat. Začali jsme vnímat každý balon," líčil zkušený stoper.
Regulérního zásahu se takřka vyprodané tribuny dočkaly až dvacet pět minut před koncem, kdy se prosadil střídající Hadaščok, tentýž hráč v závěru pečetil vítězství Slovanu. "S jeho tátou jsem hrál, známe se i jako rodiny. Jsem rád, že mu to vyšlo," usmíval se Nezmar.
Liberečtí si mohli po závěrečném hvizdu vychutnat děkovačku se svými fanoušky, kterých do nedalekého Jablonce přicestovalo úctyhodné množství. "Bomba, ten závěr jsem si užil. Když máte na cizím stadioně děkovačku na všechny tribuny, tak je to paráda. Chtěl bych jim poděkovat. Byli hodně slyšet, dodávali nám energii."
