V tu chvíli přišel Slovan i o posledního zdravého stopera. Na netradiční post tedy musel zaskočit Milan Nitrianský. Dle svých slov před nástupem na hřiště ani nestihl být nervózní. "Neměl jsem ani čas nad tím přemýšlet. Vše šlo hrozně rychle. Asi dvě nebo tři minuty jsem se rozcvičoval, pak mi bylo řečeno, že jdu do hry," popisoval hektický start zápasu.
Za áčko přitom nastoupil poprvé od 12. října, kdy dostal příležitost v MOL Cupu na hřišti Písku. Nyní musel naskočit do rozjetého zápasu na hřišti italského velkoklubu. "Za A-tým jsem si zahrál po delší době, chvíli jsem se do toho snažil dostat a hrát jednoduše. Ale nakonec jsme bohužel dostali tři góly a to není zrovna dobrá vizitka," neměl po utkání příliš důvodů k radosti.
Zaskakovat ve středu obrany pro něj navíc jako pro krajního beka nebylo vůbec snadné. "Nevybavuju si zápas, kdy bych hrál stopera. Návyky jsou tam trochu jiné, ale zase to není takový skok, jako kdybych musel jít někam dopředu. Dalo se na to zvyknout. Na druhou stranu, jak už jsem řekl, dostali jsme tři góly a to mluví samo za vše," opakoval.
Spolu s celým týmem si i Nitrianský uvědomuje, že současná situace ve skupině J je neúprosná. Slovan by k postupu potřeboval pomoc soupeřů a zároveň stoprocentně bodovat. "V tuto chvíli je to jasné. Oba zbývající zápasy musíme bezpodmínečně vyhrát. Nad PAOKem navíc o dva góly... Ale do poslední chvíle budeme dělat všechno pro to, abychom ještě zkusili postoupit," neztrácí pětadvacetiletý obránce naději.
Příležitost tyto naděje přiživit bude mít náš tým 25. listopadu, kdy na stadionu U Nisy přivítá Karabach.
