Noví trenéři hned začali úřadovat a kádr začal v průběhu přípravného období doznávat prvních změn. Do týmu postupně přišli Zdeněk Folprecht, Lukáš Bartošák, David Hovorka nebo Jan Sýkora jakožto hráči, s nimiž měl Jindřich Trpišovský dobré zkušenosti ze svých předchozích působení. Do přípravy náš tým vstoupil dobře a na úvod dvakrát vyhrál, pak ale následovala série čtyř porážek.
Slovan v té době mimo jiné řešil situaci na postu brankáře. Ondřej Kolář byl dlouhodobě zraněn a Patrik Lukáč ukončil své působení pod Ještědem, Lukáš Hroššo v tu chvíli tedy zůstal jako jediný gólman A-týmu. Zakrátko se k němu připojil Václav Hladký a na hostování ze Sparty dorazil i Tomáš Koubek, čímž zkompletoval podzimní brankářskou trojici. Ze Sparty dorazili na hostování také Herolind Shala a Ondřej Švejdík, čímž soupiska nabrala finální obraz.
Po čtyřech porážkách v přípravě a snadné výhře nad Pěnčínem vstupoval tento značně obměněný kádr do prvního ligového utkání s Mladou Boleslaví. Těžkého soupeře se naši hráči nezalekli a na stadionu U Nisy dokázal zvítězit 4:2. Krom toho vstoupili vítězně také do třetího předkola Evropské ligy, kdy doma porazili Kirjat Šmona 2:1. O týden později pak v Izraeli dokonali výhrou 3:0 postup a o start ve skupinové fázi si to měl Slovan rozdat s chorvatským Hajdukem Split.
V lize před domácím duelem s Hajdukem následovala série tří remíz, nicméně proti Hajduku vystřelil v závěru Lukáš Pokorný výhru 1:0 a na obávanou horkou půdu stadionu Poljud letěl tým s těsným náskokem. Bouřící desetitisíce chorvatských fanoušků zchladil ve 22. minutě brankou Josef Šural a po dvou letech znovu nasměroval tým do základní skupiny Evropské ligy!
V ní navíc čekal Slovan nesmírně zajímavý los. Svěřenci trenéra Trpišovského nemuseli zamířit do neoblíbených východních destinací, naopak je čekaly hned tři celky ze západu Evropy. Kromě portugalské Bragy a nizozemského Groningenu se Slovan představil proti francouzskému velkoklubu Olympique Marseille.
Našemu týmu se v té době dařilo i na domácí frontě. Do zápasu s Bragou, který doma prohrál nejtěsnějším možným rozdílem 0:1, vstupoval v lize stále neporažen, také po zápase s Portugalci dokázal zvítězit nad Příbramí a teprve v týdnu před odletem do Marseille přišla první ligová prohra v sezoně na hřišti pozdějšího mistra z Plzně.
Po této prohře následoval přesun do Francie, kde byl domácí Olympique jasným favoritem na výhru. Průběh utkání tomu rovněž odpovídal, Slovan se zaměřoval především na zodpovědnou defenzivu a v několika případech držel naše hráče nad vodou pouze vynikající Tomáš Koubek. Když v závěru propálil domácího gólmana Mandandu Vladimír Coufal, postaral se o jednu z největších senzací tohoto ročníku Evropské ligy. Slovan si z Marseille odvážel tři body!
Po reprezentační pauze a dalších čtyřech vybojovaných ligových bodech následoval domácí duel s Groningenem. V něm Slovan poslal ve druhé půli do vedení nizozemský útočník Kevin Luckassen, v závěru však přišel velmi sporný moment. Rozhodčí odpískal hodně přísnou penaltu, kterou sice Tomáš Koubek chytil, na dorážku už ale nestačil a duel skončil remízou kvůli brance z 96. minuty.
O dva týdny později vyrazili svěřenci trenéra Trpišovského tuto remízu odčinit na půdu soupeře, kde mohli opět přiživit šance na postup do jarní části. Zápas zvláštní zejména pro Ondřeje Švejdíka, který v Groningenu strávil část své kariéry, nakonec náš tým zvládl, když si v závěru pokus Zdeňka Folprechta srazil domácí gólman do sítě. Po čtyřech skupinových kolech tak měl Slovan na kontě sedm bodů.
Zato v lize přišla hned po příletu porážka od Brna následně čekala Slovan na stadionu U Nisy pražská Sparta. Proti ní musel vinou zranění a kvůli nemožnosti hráčů hostujících ze Sparty nastoupit s velmi pozměněnou sestavou. Do branky nastoupil Václav Hladký, na stoperu zaskakoval Jan Mudra a premiéru v dresu A-týmu si připsal Ondřej Machuča.
Ani v pozměněné sestave se ale náš tým Sparty nezalekl. Gólman Hladký si připsal řadu vynikajících zákroků a v závěru utkání rozhodl Dzon Delarge ranou z voleje o zisku tří bodů pro Slovan! Posílen touto výhrou odlétal tým do Portugalska, kde měl nastoupit na hřišti lídra skupiny, Bragy.
Do duelu vstoupil Slovan velmi dobře. Ve 35. minutě se prosadil Dmitrij Jefremov a poslal náš tým do vedení, jen o šest minut později ale dokázali hosté zareagovat. Uvnitř pokutového území nakonec dostal do sítě Ricardo Ferreira. Už se zdálo, že se oba celky rozejdou smírně, domácí ale nakonec v nastaveném čase dokázali zásluhou Crislana přidat ještě jeden gól a nakonec se radovali z výhry 2:1. To znamenalo, že pokud chtěl Slovan postoupit, musel v posledním domácím duelu skupiny porazit Marseille ještě jednou.
Ještě před tímto duelem dokázal postoupit v poháru přes Zlín, přestože musely rozhodovat až penalty, a zvládl rovněž v posledním podzimním ligovém zápase porazit Slavii, čímž si zajistil, že přezimuje na příčkách zajišťujících pohárovou Evropu. Rozhodující duel s Olympiquem byl naplánován na 10. prosince.
Tentokrát však Marseille vyrukovala na naše hráče s mnohem větší produktivitou. Ve 14. minutě poslal Olympique do vedení Batshuayi a do poločase ještě zvýšil N´Koudou. Když po přestávce ještě zvýšil Barrada, vypadalo skóre takřka beznadějně. Slovan se ale před domácím publikem nehodlal vzdát. V rozmezí minuty dokázali Bakoš a Šural snížit na 2:3 a ze zápasu bylo rázem drama.
Ve skvělé atmosféře se náš tým srdnatě rval, vyrovnat už ale nedokázal. Naopak Lucas Ocampos přidal čtvrtý gól Marseille a sen o postupu se rozplynul. S podzimní částí se však Slovan na stadionu U Nisy i tak rozloučil povedeným výkonem a nejen za tento duel, ale za celé účinkování v Evropské lize si od fanoušků zasloužil bouřlivý potlesk.
Jak se nakonec ukázalo, pro dvojici opor našeho týmu to byl poslední zápas v dresu Slovanu. Ale o tom až ve druhé části ohlédnutí.
