Prosadil jste se poprvé v sezóně a ještě proti Teplicím, jaké jsou vaše pocity? Jsme hlavně rádi, že jsme vyhráli. Umístění v tabulce nebylo vůbec ideální, nyní bude reprezentační přestávka, tudíž jsme potřebovali pro získání klidu nutně tři body. Následně se můžeme během volna plně soustředit na další zápas.
Vítězství bylo velmi důležité i po prohře s PAOKem, co si myslíte, že rozhodlo? Myslím, že to byla zase naše týmovost. Ta je v kabině od té doby, co jsem přišel. Každý táhne za jeden provaz, díky tomu jsme postoupili do Evropy a díky tomu sbíráme body v lize.
Jak moc byl zápas i vzhledem k potížím v uplynulém týdnu náročný? Náročný byl, ale je důležité se nevracet ke starým zápasům a událostem. Hráli jsme jeden za druhého, není to o tom, že jeden hráč dá branku, ale že tým vyhraje.
Mohlo vám u vaší trefy pomoci i třeba působení v Teplicích? To určitě ne, situace se nějak seběhla a rozeběhl jsem se proti balónu. Nad ničím jsem nepřemýšlel.
Když vstřelí hráč proti svému bývalému celku gól, příliš ho neslaví, přemýšlel jste o tom také? Upřímně ani moc ne, není velký důvod, abych ho neslavil. Samozřejmě jsem hrál v Teplicích jako odchovanec, ale v A-týmu jsem nebyl natolik dlouho, abych branku neslavil.
Brali jste zápas třeba jako případnou rozlučku s trenérem Trpišovským? Trochu ano, protože nikdo v kabině neví, co se děje. Trenér nám slíbil, že si s námi po zápase sedne a probere situaci, nyní ale nikdo nic nevíme.
