Začněme obligátním tématem – trávník na stadionu U Nisy. Začátkem jara dostala hrací plocha zase zabrat. Můžete našim fanouškům říct, co se v letní přestávce dělá pro to, aby se trávník připravil na novou sezónu?
Hráčům nedávno skončila sezóna a mají letní přestávku, což pro nás z technického úseku neplatí. V letní přestávce míváme zhruba šest až osm týdnů, kdy probíhá intenzivní práce na všech travnatých plochách, tedy nejen na hlavním hřišti, ale i na tréninkové ploše a v areálu Letka. Musí se udělat tzv. roční regenerace, kterou dříve dělala externí firma, po dokoupení strojové mechanizace jsme ji teď schopni zvládnout vlastními silami. Jedno hřiště ve třech lidech trvá 4-5 dnů a obnáší to hloubkové vyčesání staré trávy a plsti, přesetí celého hřiště, zapískování, tzv. verti-drain (tzn. propíchání až do hloubky 20 cm), hnojení a pak se musí aspoň šestkrát denně kropit po dobu 14 dnů, aby vyrostla nová tráva, a potom se denně seká, aby zhoustla.
V příští sezóně nás díky nadstavbě čeká více zápasů, a to i v zimním období – pro náš trávník to asi není nejlepší zpráva…
Ani pro trávník, ani pro nás. U nás v Liberci máme problém, že klimatické podmínky nejsou pro trávník zrovna nejlepší. Třetina hřiště je většinu dne zastíněná střechou hlavní tribuny, u řeky je větší chlad než jinde. Budeme se do budoucna snažit prosvětlit část střechy nad hlavní tribunou tak, aby sluníčko svítilo na celou plochu hřiště. Zvažujeme také koupi takové krycí plachty, která v zimě šetří trávu tím, že brání jejímu promrznutí a nastartuje vegetaci asi o dva týdny dříve, ale je to investice v řádu stovek tisíc. Přírodu však neošidíme. V Liberci koncem října končí vegetační období trávy a začíná obvykle až na přelomu března a dubna. My budeme v příští sezóně během této doby, kdy tráva nedorůstá, hrát asi dvanáct domácích utkání. To, co se zničí, například když se utrhne kus trávy po skluzu, nemá šanci dorůst. Kvůli tomu pak trávník na jaře vypadá, jak vypadá. Další problém je, že před dvěma lety, když nám externí firma vysévala nový trávník, došlo k tomu, že se nám tam dostala lipnice roční, což je pro trávu plevel vytlačující jílek, který by tam správně měl být. Problém u lipnice je ten, že má krátké kořeny, maximálně 2-3 cm, kvůli čemuž se pak trávník při zátěži víc trhá. Nechali jsme si tedy připravit odbornou firmou i rozbor vrstvy pod trávou a připravuje se cenová nabídku na výměnu hrací plochy v příštím roce, kdy chceme vyměnit podloží do hloubky až 20 cm, zároveň zvažujeme lepší zavlažovací systém, který by lépe a rovnoměrněji kropil trávník. Asi upřednostníme položení travního drnu, protože mezi koncem sezóny a začátkem nové je 5-6 týdnů a správně by přestávka mezi vysetím a prvním zápasem měla být minimálně 8 týdnů. Je to sice dražší varianta, ale pravděpodobně nám nezbyde nic jiného.
Jak už jste zmínil, technický úsek se nestará jen o stadion U Nisy, ale i o mládežnický areál Letka. Tam teď probíhá čilý stavební ruch. Můžete nám k tomu říct víc?
Jde o dvě oblasti. První z nich je zázemí pro mládežnické celky. Ti, co prošli mládeží Slovanu, vědí, že tam byly staré dřevěné šatny, které už neodpovídaly požadavkům doby. Rozhodlo se, že se staré šatny zbourají a na jejich místě se postaví nové, moderní šatny s veškerým sociálním zázemím tak, aby děti nemusely z šaten běhat venkem do jiné budovy do sprch. Tato stavba by měla být dokončena do konce července, abychom do nové sezóny mohli odstranit stavební buňky, které tam teď jsou. Pak tam bude šest nových vybavených šaten tak, jak požadují regule FAČR. Druhou oblastí je travnatá plocha, která dříve měla velikost jen cca 10 000 m2. Nám se podařilo val, který tam dříve byl, vykácet a přesunout o kus dál, až na hranici pozemku. V tuto chvíli tam bude travnatá plocha o výměře 20 000 m2, takže tam bude jedno regulérní fotbalové hřiště s brankami, záchytnými sítěmi i střídačkami, aby tam naši mládežníci mohli hrát mistrovská utkání, kromě toho tam bude zatravněný prostor o rozloze asi 12 000 m2 pro tréninky přípravek i dalších mládežnických kategorií. Když se zadaří, tak by vše mělo být hotové do konce července.
Pozorní čtenáři si v posledním bulletinu mohli všimnout inzerce na nábor pracovníka do technického úseku. Platí ta nabídka stále? A co si od nového pracovníka slibujete?
Hledali jsme náhradu za člověka, který bude těžko nahraditelný. Míla Zeman, který zde pracoval čtyřicet let a znal na stadionu každý šroubek, si sice už pár let mohl užívat důchod, ale pořád nám zde vypomáhal a měl končit ke konci června. Proto jsme chtěli náš technický úsek doplnit o jednoho člověka. Měl by se starat o travnaté plochy, o umělohmotnou plochu, ale i o veškeré budovy a technologie v nich. Není to úřednická práce, ani práce u pásu s jasně danou pracovní dobou. Stadion je jako živý organismus, který potřebuje neustálou péči, v případě potřeby je to i o sobotách a nedělích. Ideální člověk by byl, který by jako Brouk Pytlík uměl desatero řemesel, ale hlavně by to měl být srdcař, který Slovanem žije a pro kterého by to bylo splnění přání, že dělá tam, kde ho to baví a čeho se i jako fanoušek cítí součástí. Vhodných zájemců se však moc neozvalo a nám se mezitím podařilo přemluvit Mílu, aby pokračoval alespoň do konce roku, za což jsme rádi. Bude tedy i více času na hledání vhodného nástupce.
Do Vaší kompetence patří zároveň organizační zajištění a bezpečnost při domácích zápasech. Jak se v této roli cítíte? A jak byste v tomto ohledu zhodnotil minulou sezónu?
Ve Slovanu začínám třetí rok a asi po půl roce jsem byl pověřen, abych dělal hlavního pořadatele. Pak se diametrálně změnilo mé prožívání zápasů. Na Slovan jsem chodil pravidelně od roku 1977 a vždycky jsem to na tribuně emociálně prožíval. Teď v roli hlavního pořadatele stojím obvykle dole na ploše u čtvrtého rozhodčího, už musím spíše vnímat, jestli se na stadionu něco neděje, jestli není ohroženo zdraví nebo bezpečnost diváků a jestli se nedějí nějaké nepřístojnosti, za které by klub mohl být potrestán. Ze samotného fotbalu už teď tolik nemám. Na zajištění zápasů se podílí naši pořadatelé, najatá bezpečnostní agentura, ale i hasiči, Policie ČR, záchranná zdravotní služba atd. Cílem je, aby vše proběhlo, jak má a diváci po zápase odcházeli bez újmy na zdraví a aby nedocházelo ani k ničení stadionu. Jak sleduji kolegy v jiných klubech, tak musím říct – a nechci to zakřiknout – že máme většinově výborné fanoušky. Ani s naším kotlem nemáme žádné problémy, nestalo se nám, že by kvůli jejich chování byl ohrožen průběh zápasu nebo bezpečnost na stadionu. Navíc vytrvale podporují naše fotbalisty. Chtěl bych jim touto cestou poděkovat. Problémy nemáme ani s většinou ostatních fanoušků, protože liberecký fanda si zpravidla jde užít zápas a ne vyvolávat konflikty. Dlouhodobě máme problémy jen se skupinou Chaotix. Tyto lidi se nám nepodařilo přesvědčit o tom, že Slovan Liberec si nemůže v rámci ligy dělat, co chce, ale že jsme součástí nějaké soutěže, která je řízená Ligovou fotbalovou asociací, že podléháme Disciplinární komisi a že řada věcí, která je pro ně nepopulární, není výmysl klubu – ať už šlo o nutnou změnu místa ze Západní tribuny na jinou tribunu, zákaz používání pyrotechniky při zápasech a podobně. Bohužel jsme nebyli pochopení a oni teď ve vedení, nebo osobně ve mně vidí nějakého osobního nepřítele, což pak dávají svým způsobem najevo. Já chápu, že je někdo fanoušek Slovanu a podporuje ho na stadionu, ale na druhou stranu se nedokážu smířit s tím, že fanoušek, který prý dýchá za svůj klub, mu činí problémy, které ho stojí finanční prostředky – ať je to malování nápisů po zdech stadionu, jejichž odstraňování nás stojí peníze, nebo problémy s násilím vůči hostujícím fanouškům či se zakázanou pyrotechnikou, a to při domácích i venkovních zápasech, za což nám pak hrozí od Disciplinární komise velké finanční tresty. Nedokážu si představit, že někoho podporuji a fandím mu, ale zároveň mu způsobuji finanční škodu.
