Jako sportovní ředitel klubu má Jan Nezmar na starosti mimo jiné skladbu týmu na novou sezonu. Zatím to vypadá, že měl spolu s trenérem Trpišovským šťastnou ruku, protože Liberec se drží na příčkách zaručující evropské poháry. "Abychom mohli pomýšlet na pohárové příčky i nadále, potřebovali bychom přivést ještě jednoho nebo dva rozdílové hráče," říká Nezmar k situaci okolo kádru.
V aktuální sezoně zažíváte lepší start než v té minulé, v čem vidíte největší rozdíl?
Myslím, že se nám start podařil i loni. Problém ale byl, že to bylo v kvalifikaci Evropské ligy, a do Evropské ligy jsme věnovali veškerou energii. Letos jsme tu energii nemuseli tříštit mezi tyto dvě soutěže, o to větší pozornost jsme mohli věnovat lize, a proto máme bodů více než loni. Je to rozhodně výhoda v tom, že se můžeme soustředit jen na ligu. Každý týden se připravujeme jen na jeden zápas. My bychom samozřejmě rádi hráli v Evropě, ale teď je situace taková, že jsme se do kvalifikace nedostali a soustředíme se na domácí ligu.
Jste spokojený se stávající skladbou kádru?
Upřímně říkám, že ne, protože jsme chtěli do týmu přivést ještě jednoho nebo dva hráče do ofenzivy. Rozdílové hráče, kteří by byli góloví a dokázali by rozhodovat zápasy. Myslím, že tomuhle mužstvu, které má dobrou kostru, takový hráč chybí. V minulých sezónách jsme tu měli ostřílené a zkušené hráče jako byl Baroš nebo Bakoš, kteří byli vůdčími hráči ofenzivy. Měli jsme tu i gólové hráče jako byl Vůch nebo Ekpai. Tito hráči nám chybí a my musíme věřit ve schopnosti mladých hráčů, kteří jsou na startu své kariéry. Ty zkušenosti ale nelze nahradit, ty se získávají časem ...
Která z posil podle vás nejlépe zapadla do kádru?
Jsem toho názoru, že hráč by se měl hodnotit vždycky až ve chvíli, kdy z klubu odchází, ne když do něj přichází nebo je v něm dva měsíce. Někteří do toho zapadli lépe, jiné hůře. Vidím to tak, že každému trvá nějakou dobu, než absorbuje atmosféru klubu, týmu, ale zejména herní tvář mužstva, tréninky a požadavky realizačního týmu. Nemá cenu po dvou měsících říkat, jestli to je dobrý, nebo špatný.
Ale v Liberci máme na posily poměrně štěstí a hráčům se po příchodu daří, čím to je?
Velmi dobře trénujeme, máme dobrý trenérský tým. Hráči na sobě cítí, že se zlepšují. O to větší chuť mají na sobě pracovat, a to usnadňuje jejich adaptaci u nás. K tomu navíc přispívá právě ta atmosféra, je to tady hodně rodinné.
Podle čeho vybíráte hráče, které chcete do týmu přivést?
Vždycky je potřeba si určit, jaký fotbal chcete hrát. My chceme hrát běhavý, kombinační fotbal s konstruktivním zakládáním útoků už od brankáře. Je tam tedy důraz na to, aby i brankáři a obránci uměli hrát dobře s míčem. Proto nemáme ani tolik hráčů vysokého vzrůstu, kteří jsou možná lepší v soubojích, ale obvykle mají problémy s technikou. Chceme, aby hráči ve středu pole byli byli schopni naběhat za zápas kolem dvanácti kilometrů, krajní hráče chceme mít rychlé atd. Z těchto požadavků vycházíme při hledání hráčů.
V týmu máte poměrně velký počet hráčů na hostování, jaké výhody a úskalí to přináší?
Na rovinu říkám, že to není vysněný cíl skládání kádru. Je to důsledek možností, které tady máme. Nároky na hráče, kteří by do našeho fotbalu měli přijít, jsou poměrně velké. Ale to s sebou přináší i nároky jiné, finanční. Ti hráči, které jsme si vytipovali, jsou nad naše finanční možnosti. A hostování je jediná možnost, jak typologicky vhodné hráče přivést. Je to ale trochu taková jízda na tygrovi, protože se může stát, že každého půl roku si ty hráče mateřský klub stáhne, což nám přinese problémy, nicméně to je důsledek našich finančních možností. Samozřejmě si umím představit, že bychom sem ty hráče přivedli, koupili a měli bychom čas je zapracovat a tým by byl třeba dva roky pohromadě. Ale taková tady situace bohužel není.
S hráčským trhem hodně zamíchaly Sparta se Slavií, které na české poměry hodně utrácely. Jak to trh ovlivnilo?
Oba kluby přivedly hráče ze zahraničí, ale zároveň přinesly na trh spoustu peněz. A to vždycky zvýší i cenu hráčů, kteří na trhu jsou, protože dneska si každý tým myslí, že si za hráče, za kterého by dřív dostal čtyři miliony, může říct deset nebo dvanáct. A to v duchu předchozí odpovědi, že jsou naše finanční možnosti omezené, ještě zhoršuje naši situaci.
Sledujete bývalé hráče klubu v zahraničí? Je reálné, že by se někdo v blízké době vrátil zpět?
Jsou tu hráči, kteří naším klubem prošli a zanechali tady hlubokou stopu, dokonce někteří se tady etablovali životně, jako třeba Theo Gebre Selassie nebo David Pavelka. S některými jsem ve velmi pravidelném kontaktu, jednak proto, že jsme se stali přáteli a také abych znal jejich situaci. Téměř u všech bych si uměl představit, že je přivítáme zpět, ale právě proto, že jejich situaci znám, tak vím, že to není aktuální téma.
Jaké máte plány s obsazením kádru během podzimu a zimní přestávky?
Během podzimu bychom chtěli současný kádr co nejvíce stabilizovat, proto probíhají jednání o prodloužení smluv Ševčíka, Koláře, Bartla, Karafiáta a Folprechta. A co se týká samotné zimní přestávky, bude záviset hodně na tom, co nám tady zůstane pohromadě. Protože hráči, kteří jsou na hostování, můžou být mateřským klubem stažení zpátky. Uvidíme, co zimní přestávka přinese, pokud by z kádru nikdo neodešel, a pokud bychom měli pomýšlet na pohárové příčky, tak jeden dva ofenzivní hráči musí přijít.
Jedním z hráčů, kteří mají po podzimu odejít je Lukáš Vácha. Proč přišel jen na pár kol?
Chtěli jsme do středu hřiště soubojového hráče, který by měl kvalitní rozehrávku a zároveň dokázal vyhrávat souboje, což by Lukáš splnit mohl. Myslím, že zrovna Lukáš by u nás mohl odehrát celou sezonu, i když v tuto chvíli je jeho hostování podepsáno do konce kalendářního roku.