Liberec – Michael Rabušic nastoupil poprvé v letošní sezoně v základní sestavě a podepsal se pod vítěznou trefou proti rivalům z Jablonce. “Už mi není pětadvacet”, směje se na pozápasové tiskové konferenci, kde odpovídal na dotazy novinářů.
Jak hodnotíš dnešní zápas?
Derby je vždy těžký zápas. Musím ale kluky pochválit, že už před zápasem byli nastavení a připravení na zápas, takže už to byl takový náznak, že bychom to utkání mohli zvládnout. Vstup do zápasu si myslím, že byl slušný až na ten konec prvního poločasu, kdy nás Jablonec trochu přehrával. Ale nějak jsme to zvládli a myslím si, že druhý poločas byl i herně od nás slušný. Dobře jsme bránili a potom jsme vyjížděli do protiútoků, takže to bylo dobré a myslím si, že jsme zaslouženě vyhráli.
Šlo o nacvičený signál před vstřelením tvého gólu?
Samozřejmě (úsměv). Ale ano, opravdu jsme to cvičili, že jsem měl být při rohu u brankáře na malém vápně, kde jsem měl prodlužovat nebo stínit před prvním hráčem a Červ to tam měl vracet, takže to parádně vyšlo a defacto mě trefil přímo do náběhu. Já jsem tam jen nastavil nohu a spadlo to tam.
Jablonec měl zahrávat penaltu, kterou poté rozhodčí odvolal. Co jste si v tu chvíli říkal?
Ono to vlastně letělo za mě, takže já jsem nic neviděl a rozhodčí nejdříve písknul penaltu, a potom se to řešilo. Ale jak říkám, já jsem to neviděl, šel jsem na půlku a čekal jsem co bude.
Letos jsi poprvé nastoupil v základní sestavě. Myslíš, že ti dnešní výkon pomůže do dalších zápasů?
Mám v týmu nějakou úlohu. Teď jsem nastupoval třeba v 60. minutě nebo i později. Teď se to vyvinulo tak, že se Maty (Matoušek) zranil, takže jsme s trenérem konzultovali, jestli nastoupím. Nakonec jsem nastoupil a já se snažím odvést maximum. A to, že jsem dal gól, to je prostě má práce. Mám být v té šestnáctce a naštěstí to vyšlo, a ještě v derby, takže to chutná dvojnásob. Jak to bude dál, uvidíme. Já jsem připravený, chci hrát, ale sestava se volí tak, aby to bylo nejlepší pro ten tým.
V Podještědském derby ses trefil počtvrté a vyrovnal se Janu Nezmarovi s Jiřím Štajnerem. Jak se cítíš po jejich boku? Máš touhu je překonat?
Samozřejmě, že by to bylo hezké. Mohli bychom se trochu hecovat a aspoň v něčem bych byl lepší než oni (úsměv). Ale důležité je to vítězství a ta statistika je taková třešnička.
Trenér Jablonce David Horejš tě společně s van Burenem a Talovjerovem vedl v Českých Budějovicích. Nebavili jste se spolu před zápasem?
Ne, nebavili. Jen jsme se minuli, tak jsem mu jen popřál hodně štěstí do dalších zápasů, ale to bylo vše.
Bereš své postavení v týmu jako takového mentora?
Bavili jsme se o tom s trenérem, co bude má role nebo tak, takže já tam v té kabině nějak funguji, nějakou tu roli tam mám a jsem s ní nějak smířený. Musím ale trénovat a být připravený právě do těch zápasů, když to bude vhodné. Já jsem také připravený na sto procent a počítám s tím.
Jak ses cítil herně, když jsi nenastupoval pravidelně. Je to těžší vlétnout rovnou do základu a vědět, že odehraješ větší porci minut?
Musím říct, že to není jednoduché. Občas se stává, že nehrajete nějakou dobu od začátku, že tam třeba půjdete v šedesáté, osmdesáté minutě, jak se to vyvine, ale musíte se celý týden chystat, a i po tom třeba víte, že nebudete hrát, tak to musíte potom doběhat a být nachystaný až nějaká ta šance přijde. Samozřejmě jsem to musel hrát trochu hlavou, už to není jako kdyby mi bylo pětadvacet. Kdybych hrál třeba každý zápas, tak si na tu zátěž zvyknete jinak, ale neběhal jsem tam jako blázen, ale plnil jsem nějakou tu roli, kterou po mě trenér chtěl. Také po mě chtěl nějaký gól, což jsem splnil.
Liberec je trochu na houpačce. Čemu to přičítáš a jak jsi spokojený s vaším projevem a výsledky týmu?
S projevem jsme spokojení. Dá se na to dívat, samozřejmě bych si představoval, že budeme hrát více do zakončení. Ty výsledky doma nebyly zrovna ideální. Proti Ostravě jsme hráli v deseti, v Budějovicích jsme dostali gól v devadesáté minutě, kde jsme měli vyhrát třeba 4:0. Ale herně dobré. Bohužel některé zápasy nám nevyšly, jako třeba naposledy ve Zlíně. Prostě takové zápasy jsou, ten tým je mladý, nějak se učí a doufejme, že teď nás toto vítězství nám pomůže do závěru naší ligy.
Je to deset let, kdy jsi okusil první Podještědské derby. Jak se to změnilo za tu dobu? Chodí méně fanoušků než dříve?
Dříve, když jsem do kabiny přišel jako nový hráč, tak do nás ti zkušenější hráči, jako třeba Jan Nezmar, Jirka Štajner, vštípili, o co jde, takže teď se to zase my snažíme předat na ty kluky. Pro ten region, pro ten Liberec je tento zápas velmi důležitý, což já vím, protože pro to město to je velký zápas. Samozřejmě jsme chtěli vyprodaný stadion, ale prostě tak to je a my jsme rádi za lidi, co dnes přišli. A ta atmosféra si myslím, že byla slušná. Za to jim děkujeme a musíme se zlepšit, aby příště přišlo více fanoušků.
