Hned na úvod se nejde nezeptat, jak ses vůbec do Liberce dostal? Hrával jsem v Plataniasu druhou řeckou ligu. Chtěl jsem pryč, protože tam není fotbalová budoucnost, takže jsem začal hledat nová angažmá. Pomohl mi agent, který mluvil s klubem a Slovan měl zájem. Přijel jsem a fotbalově si mě otestovali, klubu jsem se líbil a zůstal jsem. Poprvé jsem přijel asi před čtyřmi týdny, před týdnem došlo na podpis smlouvy.
Klub tvoje jazykové schopnosti využil na tiskové konferenci s kyperským APOELEM, kdy jsi překládal. Jak se ti líbila netradiční role překladatele? Moc dobrá a dost netradiční zkušenost. Měl jsem radost, že jsem mohl překládat, pomoct.
Trenér Pavel Hoftych zmiňoval, že jsi půl roku nehrál. Kdy jsi nastoupil k soutěžnímu zápasu naposledy? V březnu. Okolo patnáctého března skončila řecká liga i tréninky, takže jsem se vrátil zpátky k rodině a od té doby trénoval sám. Teď jsem odtrénoval za necelé čtyři týdny v Liberci s áčkem i béčkem maximálně 20 tréninků, jediný přípravný duel jsem odehrál proti Dukle. Co jsem si zatím tak všiml, zřejmě půjde o trochu tvrdší ligu, soubojovější fotbal. Je to trochu rozdíl oproti tomu, co znám, ale líbí se mi to.
Nakonec jsi byl tak trochu hozen do vody, soutěžní premiéru za Slovan sis odbyl na hřišti Hoffenheimu v Evropské lize... Byl to neuvěřitelný zážitek, něco podobného jsem si vůbec nepředstavoval. Fotbal je ale zkrátka takový, nikdy pořádně nevíte, co přijde. Jsem šťastný, že jsem mohl hrát. Výborný zážitek. Dlouhá pauza mi samozřejmě nepomohla, ale snažil jsem se být koncentrovaný a odhadovat pohyb všech hráčů. První poločas mi příliš nesedl, druhý už byl - alespoň podle mě - lepší.
Určitě pomáhal také parťák z obrany Taras Kačaraba, že? Jasně, mluvil na mě, já mluvil taky... Myslím, že jsme defenzivně hráli relativně slušně, některé inkasované branky byly trochu smolné... Ofenzivní hráči Hoffenheimu jsou každopádně rychlí a balony za obranu jim vycházely.
Hádám, že vzhledem k okolnostem už pro tebe případná nedělní premiéra ve FORTUNA:LIZE nebude takové terno. První zápas je vždycky nejtěžší a obzvlášť, když ho musíte odehrát v Evropské lize. Každopádně jsem českou ligu ještě nehrál, takže by to pro mě i tak byla další premiéra.
Ukázal jsi ve čtvrtek styl, kterým hraješ obvykle? Předvedl jsi souboje, bojovnost, občas i skluz... Přesně tak, jde o styl, kterým hraju. Za jeden ze skluzů jsem ale dostal žlutou kartu, neměl jsem ho dělat. Vím to a trenér mi to také říkal. Příště takovou chybu neudělám.
Bavíme se česky, umíš plynně. Jak ses jazyk takhle dobře naučil? Moje mamka pochází z Česka, můj taťka se tu také narodil. Já sice pocházím z Řecka a ve škole jsem měl řečtinu, ale rodiče mě odmala česky učili. Právě proto umím jazyk na takové úrovni, v kabině si ze mě kluci dělají trochu srandu, že občas řeknu něco špatně, to je v pohodě.
Hrálo při rozhodování, kam zamíříš roli také to, že právě češtinu zvládáš? Určitě to hrálo roli, sám jsem do Česka chtěl, mám dokonce i občanství. Je lepší, když se v zemi umíte domluvit. Rodiče zůstali samozřejmě v Řecku, bratr před sedmi lety odešel také do Čech, takže znají ten pocit, když jim odjíždí syn... Neměli problém, naopak mě podporovali a přáli mi hodně štěstí. Bratr hraje třetí ligu v Uničově a bydlí v Olomouci a shodou okolností táta hrál kdysi dokonce za mládež Sigmy. Ve fotbale nás vždycky s bráchou podporoval.
Jak probíhala příprava na Hoffenheim, co vám – nováčkům – Pavel Hoftych před zápasem říkal? Každému nám řekl, co máme dělat a jak se na hřišti pohybovat. Podporoval nás, motivoval... A můžu říct, že já díky tomu, že mě podpořil, neměl stres. Chtěj jsem do zápasu dát všechno.
Zvyknul sis na liberecké podnebí, které s tím řeckým není úplně srovnatelné? Už jsem si trochu zvyknul, třeba teď před zápasem bylo slunko, tak jsem si sedl na verandu a cítil jsem paprsky na tváři, což bylo příjemné. Dlouho jsem ho necítil, ale v Liberci už jsem se jinak adaptoval. Zatím zůstávám na hotelu, ale hned jak bude možnost, stěhuji se do bytu. Byl jsem se taky podívat na Ještědu, kam jsem šel pěšky, bylo to hezké. Podle mě jde o nejhezčí místo ve městě, akorát tam byla trochu zima.
Jaké máš vlastně fotbalové cíle? Čeho bys rád dosáhnul? Chtěl bych se dostat co nejvýš to půjde a také hrát co nejlíp... Abych se do budoucna dostal třeba i do většího klubu.
