Liberec – V utkání proti Jihlavě oblékl Josef Šural kapitánskou pásku, nejedná se ale podle něj o žádnou trvalou změnu: „Byl to impuls od trenéra, ale nakonec úplně nevyšel,“ vysvětluje. Postaral se o kontaktní branku na 1:2, víc než bod ale nakonec Slovan vybojovat nedokázal.
Josefe, zdálo se, že vás v utkání poněkud svazovala nervozita?
To si nemyslím. Spíš nás potkal smolný start, Jihlava ještě ani neměla pořádnou šanci, a už vedla 1:0. Ale to se prostě stává, Ondra Kolář ví, že udělal chybu, a mně nepřísluší to hodnotit. Řekli jsme si, že to dotáhneme i za něj, že se zkrátka chyba může stát, a on navíc ještě ve druhé půli další dva tři góly chytil. Nic mu rozhodně nevyčítáme. Pak nás srazil další zbytečný gól ze standardky. Dotahovat dvoubrankové manko bylo těžké, ale začali jsme hrát hurá fotbal a nakonec to vyšlo alespoň na bod.
Věřil jsi za stavu 0:2, že můžete ještě srovnat?
Rozhodně, už se nám to povedlo víckrát, třeba i otočit zápas úplně. Pořád zbývalo dost času, ale ve finále chyběl ještě třetí gól. Remíza pro nás v současné chvíli nic neřeší.
Josef Šural proti Jihlavě
Čím si vysvětluješ to náhlé zlepšení v závěru?
Těžko říct, přehrávali jsme je i díky tomu, že jsme nakopávali balony a hráli v šesti lidech ve vápně. Jinak nám ale drhne kombinace. Asi to budeme muset urvat jen srdíčkem a bojovností, kromě některých zápasů nám to fotbalově příliš nejde.
Nastoupil jsi s kapitánskou páskou, jak k tomu došlo?
Pro mě se nic nemění, pořád je kapitánem Jirka Fleišman. Zkusili jsme to změnit, ale nepodařilo se. Byl to impuls od trenéra, já s tím vůbec nepočítal. Ale do budoucna se nic nemění. Nedaří se, takže jsme zkusili změnu takhle, ale ani to nepomohlo.
Mohla hrozba pokut za vaši vyšší nervozitu?
Nevím, jak jsem říkal, nemyslím si, že bychom byli vyloženě nervózní, ale asi to tak minimálně vypadalo. Začátek byl celkem dobrý, ale za stavu 0:1 to na nás trochu padlo a v naší hře byla spousta nepřesností.
Pokutu jste zatím na poslední chvíli odvrátili. Vnímáte ji?
Odvrátili jsme ji jen na týden. Pevně věřím, že za týden ji odvrátíme úplně. Nejen kvůli samotné pokutě, ale už jen abychom nedohráli podzim s patnácti nebo šestnácti body. Musíme jet pro tři body a udělat pro to maximum.
Co vaší hře stále chybí, aby měl Slovan více bodů?
O štěstí se ani bavit nebudeme. Je tam více zraněných hráčů, třeba David Pavelka by vzhledem ke své kvalitě chyběl asi každému týmu v lize. Ale na to se nemůžeme vymlouvat. Třeba proti Jihlavě jsme stále hráli v silné sestavě, ale stejně to nestačilo.
Máte v hlavách fakt, že se pohybujete těsně nad sestupovými příčkami?
Nevím, jestli nás to nějak vyloženě svazuje. Pokaždé chceme tři body, abychom se nemuseli koukat, jestli Brno nebo Příbram zaváhají. Je to jen na nás.
Ke konci došlo k potyčce na kraji hřiště, co se tam stalo?
Oni asi popatnácté zakopli balon, a pan rozhodčí, který jinak pískal výborně, to moc neřešil. Co mohli, to zakopli. Miloš Karišik to trochu neunesl, do jednoho z nich tam vlétnul. Nevím, jestli to jejich hráč přihrál, nebo ne, ale vlétl tam ještě jihlavský stoper, asi ho chtěl chránit nebo co. A začala mela.
Těšíš se, až už tento nepovedený podzim skončí?
Já se hlavně těším do Příbrami, a pevně věřím, že tam zvládneme zvítězit.
