Liberec/Praha - Po posledním utkání v Evropské lize se Slovan opět vrátil k FORTUNA:LIZE. V rámci 11. kola jsme vyrazili do Edenu utkat se s lídrem ligy Slavií. I přes bojovný výkon však nakonec Slavia po dvou brankách Simy a jedné Olayinky zvítězila 3:0. Do duelu nastoupili také tři hráči Slavie, kteří u nás hostují a to včetně Jana Matouška.
Slavia vám dala vybrat, zda proti ní budete hrát. Proč jste si vybral, že nastoupíte?
Hlavní důvod je motivace a chtěl jsem ukázat, že tam patřím. Chtěl jsem utkání odbojovat na sto procent. Také jsem tím chtěl Slavii vzkázat, že stále mám potenciál a nejsem odepsaný.
Jak velká ta motivace pro tebe dnes byla? Větší, než při jiných zápasech?
Samozřejmě, že o něco větší. Přirovnal bych to ke každému zápasu, protože do každého je třeba jít motivovaný. Tím, že jsem vlastně hráč Slavie, tak pro mě byl zápas o to speciálnější.
Popichovali jste se před zápasem s některými hráči Slavie?
Před zápasem vůbec, ale po zápase nějaké řeč mez námi proběhla. Samozřejmě, že ve Slavii mám stále spoustu kamarádů, na které rád vzpomínám.
Myslíš si, že byl zápas vyhecovanější kvůli tomu, že jste za Liberec hráli tři, kteří patříte Slavii?
Já si myslím, že zápasy se Slavii, Spartou a Plzní jsou vyhecovanější pro každý tým. Určitě více, než když se hraje s někým ze spodku tabulky. Přece jenom pro nás tři to bylo určitě o trochu vyhecovanější. V zápase jsme chtěli ukázat, že jsme v Evropě nebyli jen tak a můžeme se měřit i s nejlepšími týmy z ligy.
Jak moc tě mrzí šance, kde jsi šel sám na bránu, ale nedal jsi gól?
Musím se přiznat, že mě to velmi mrzí. Především proto, že jsem do zápasu šel, abych se ukázal a pomohl týmu tím, že už se konečně rozstřílím. Teď se mi střelecky vůbec nedaří, pálím šanci za šancí, takže jsem to chtěl konečně zlomit. Myslel jsem si, že v tomto zápase by to pro mě bylo ideální a tím větší motivaci jsem měl.
Měl jsi i další příležitosti, co si při nich mohl udělat lépe?
Při první šanci, kdy mi přihrával Martin Koscelník, jsem si dal špatný dotek a ani se nedostal ke střele. V té největší příležitosti, když jsem šel úplně sám, jsem čekal na pohyb Koláře, ten však zůstal zkušeně stát. Při posledním doteku jsem si to dal trochu delší a už mi zbývala pouze možnost lobu. Bohužel tam nechal ruku a skvěle mě vychytal.
Do dnešního zápasu jste nešli jako favorité, ve středu s Opavou to bude naopak. Co udělat k tomu, aby tři body zůstaly v Liberci?
Musíme jezdit, jako v každém zápase v Evropské lize. Asi každý fanoušek viděl, že v týmu máme potenciál, jsme extrémně bojovní a dokážeme se vyhecovat na každého soupeře. S Opavou jenom jezdit a konečně prolomit naše šance, protože jsme v žádném zápase, mimo Plzeň, moc branek nedali.
V prosinci vás čeká mnoho zápasů, oproti dřívějšku. Jaké to je v takové zimě?
Zima je na tom to nejmenší. Nejtěžší je hrát ob tři dny, máme zápas, pozápasový trénink, předzápasový a opět zápas. Pro tělo je těžké zregenerovat, ale stále si myslím, že je pořád lepší hrát zápasy než trénovat. Jestli chce někdo z nás jít do zahraničí, tak tam hrají stejným způsobem velmi často. Určitě to je také o zvyku, avšak kádry jsou tak široké, že se zápasy dají zvládnout i tak, že se hráči různě prostřídají.
Jaká pro tebe byla zkušenosti si zahrát Evropskou ligu?
Pro každého hráče v Česku je Evropská liga takový vrchol, málokdy se nějaký tým dostane do skupiny Ligy mistrů, což se tedy zrovna povedlo loni Slavii. Evropská liga je specifická v tom, že se poměříme s mnohem lepšími týmy, než které hrají v české lize. Můžeme se ukázat a pak je pro hráče snazší cesta ven do zahraničí
