Předcházející sezona 2005/06 byla z pohledu našeho týmu snová. Prakticky od začátku soutěže až do jejího závěru se usadil na samotné špičce tabulky a s předstihem si zajistil svůj druhý mistrovský titul. To s sebou neslo také opakovanou výzvu v podobě možnosti proniknout do Ligy mistrů. Tento sen naposledy v roce 2002 překazil nepříznivý los, kdy naši hráči narazili na pozdějšího vítěze trofeje, AC Milán. Tentokrát měla být cesta do milionářské soutěže snadnější. Slovan čekal ruský velkoklub, Spartak Moskva.

Proti naší silné sestavě stáli také dva hráči, kteří část své kariéry strávili v libereckém dresu. Martin Jiránek přes Slovan zamířil do zahraničí, Radoslav Kováč naopak v bílomodrém nastupoval po návratu z ciziny o řadu let později. Oba se tehdy sešli v moskevském Spartaku a také toto mužstvo mělo jasný cíl v podobě postupu do Ligy mistrů.

K prvnímu utkání přicestovali moskevští hráči na stadion U Nisy. Fanoušci vítali hráče na trávníku transparentem s heslem „Hvězdná brána otevřena, stačí jen vstoupit.“ Na obou stranách barikády panoval opatrný optimismus.

Sporné výroky rozhodčího zavřely cestu k milionům

Do zápasu vstoupili naši hráči aktivně a několikrát pořádně zaměstnali gólmana Kowalewskiho, ten ale odmítal inkasovat. Nejvíce šancí měl na svědomí Ivan Hodúr, ani v té nejjasnější však zblízka na skvělého brankáře nevyzrál. Na druhé straně mohl sice ve druhé půli skórovat Cavenaghi, který se ocitl sám před brankářem, ale svou pozicí se zdál poněkud zaskočen a zbrkle pálil vysoko nad.

Nakonec se oba celky rozešly smírně a před odvetou byla postupová matematika zcela otevřená. Slovanu se navíc dařilo také na domácí frontě, před druhým střetnutím vedl ligu a držel si skvělou formu.

Úvod odvetného duelu byl dle očekávání opatrný. Ani jeden ze soupeřů nechtěl udělat chybu, která by ho stála milióny plynoucí z případného postupu do základní skupiny Ligy mistrů. Nakonec však po více než dvaceti minutách šli domácí do vedení. Bílek zaváhal při odkopu balonu z vápna, Bystrov přiťukl mimo šestnáctku Mozartovi a ten přesnou pumelicí parádně otevřel skóre.

Několikrát mohl Spartak své vedení dokonce navýšit, slibné šance měl po změně stran Radoslav Kováč, ale ani jednou na Marka Čecha nevyzrál. Krátce před uplynutím hodiny hry však přišla tvrdá rána. Rozhodčí Cantalejo velmi přísně posoudil nepřehledný souboj na polovině Slovanu, kde Pudil se Zápotočným křižovali Bystrova a jak se ukázalo, fauloval Daniel Pudil. Sudí však ukázal druhou žlutou kartu Zápotočnému a postup se po jeho vyloučení začal vzdalovat.

Přesto se naši hráči nevzdali. Jiný sporný souboj Ivana Hodúra s Martinem Jiránkem v pokutovém území Spartaku naopak Cantalejo posoudil ve prospěch Slovanu a Hodúr nařízenou penaltu s přehledem proměnil. V tu chvíli by postupoval náš tým.

Domácí si ale vedení vzali rychle zpět. Po několika odrazech nakonec těsně před brankářem Čechem hlavičkoval Pavljučenko a postaral se o jak se ukázalo rozhodující gól. Slovan sice ještě mohl vyrovnat, ale několikrát si vylámal zuby na opět skvělém brankáři Kowalewskim a ze 110 milionů za postup se radovali domácí.

FC Slovan Liberec – Spartak Moskva 0:0 (0:0)

Branky: bez branek.

ŽK: Bílek, Košťál – Kováč, Kaliničenko.

Diváci: 8 130.

Slovan: Čech - Šinglár, Zápotočný, Košťál, Janů - Frejlach (46. Papoušek), Bílek, Hodúr, Pudil - Pospěch (81. Parks), Blažek (52. Holenda). Trenér: Lavička.

Spartak: Kowalewski - Šiškin, Jiránek, Stranzl, Rodríguez - Kovalčuk, Kováč, Mozart, Kaliničenko - Pavljučenko (72. Bojarincev), Cavenaghi (86. Baženov). Trenér: Fedotov.

Spartak Moskva – Slovan Liberec 2:1 (1:0)

Branky: 23. Mozart, 78. Pavljučenko - 72. Hodúr z pen. 

ŽK: Jiránek, Kaliničenko - Zápotočný, Košťál, Pudil.

ČK: 57. Zápotočný.

Diváci: 28 000.

Spartak: Kowalewski - Šiškin, Jiránek, Stranzl, Rodríguez - Bystrov (74. Kaliničenko), Kováč, Mozart, Kovalčuk - Pavljučenko, Cavenaghi (87. Baženov). Trenér: Fedotov.

Slovan: Čech - Šinglár, Zápotočný, Košťál, Janů (76. Matula) - Frejlach (64. Ančic), Bílek, Hodúr, Pudil - Holenda (54. Blažek), Pospěch. Trenér: Lavička.

Cesta do skupiny Poháru UEFA

Co naplat, Slovanu opět nezbylo než vzít za vděk druhou nejprestižnější klubovou soutěží, tedy tehdejším Pohárem UEFA. Ten se tehdy hrál relativně novým systémem, kdy po předkole následovalo první kolo, z nějž celkem 40 klubů postoupilo do skupinové fáze, kde se týmy utkaly v osmi skupinách po pěti a postupovaly vždy tři nejlepší.

V cestě do skupiny stál našim hráčům celek se zvučnou historií, Crvena Zvezda Bělehrad. Stejně jako proti moskevskému Spartaku čekal Slovan nejprve domácí zápas, odveta se pak měla konat na hřišti soupeře.

Hned v prvním duelu tentokrát naši hráči vykročili za postupem. V úvodu sice naráželi na pevnou obranu Srbů, před poločasem však zařídil vedení po pohledné kombinaci s Holendou Frejlach. Také ve druhé půli měl Slovan řadu šancí, divákům naopak zatrnulo při úniku Peroviče, skóre se ale dlouho neměnilo. Až v poslední minutě nastaveného času Pudil nabil Blažkovi a ten upravil na konečných 2:0.

Do Bělehradu si tak náš tým vezl solidní náskok. Ještě větší uklidnění v úvodu odvety přidal Bílek, který po hlavičce Zápotočného bez obtíží doklepával balon do prázdné branky. V tu chvíli už by domácí museli skórovat alespoň čtyřikrát, pokud chtěli pomýšlet na postup.

Alespoň teoretickou šanci zařídil bělehradskému velkoklubu Ailton, který po zemi propálil Marka Čecha, to už ale bylo z pohledu domácích vše. Naopak po více než hodině hry nachytal Holenda slabší střelou na švestkách brankáře Randeloviče a přidal definitivní pojistku, která znamenala průnik do skupinové fáze soutěže.

FC Slovan Liberec – Crvena Zvezda Bělehrad 2:0 (1:0)

Branky: 43. Frejlach, 90.+3. Blažek.

ŽK: Biševac.

Diváci: 7 215.

Slovan: Čech - Hamouz, Šinglár, Matula, Janů - Frejlach (71. Papoušek), Bílek, Hodúr, Pudil - Holenda (75. Hochmeister), Pospěch (58. Blažek). Trenér: Lavička.

Bělehrad: Randelovič - Pantič, Biševac, Tutorič, Trišovič - Dokič, Milovanovič, Castillo (51. Perovič), Milijaš, Georgijev (58. Ely) - Ailton (73. Purovič). Trenér: Bajevič.

Crvena Zvezda Bělehrad – Slovan Liberec 1:2 (1:1)

Branky: 43. Ailton - 2. Bílek, 65. Holenda.

ŽK: Pantič, Dokič, Gueye - Pospěch.

Diváci: 23 000.

Bělehrad: Randelovič - Pantič (56. Trajkovič), Biševac, Gueye, Perovič (64. Andělkovič) - Milovanovič, Castillo, Milijaš, Georgijev (22. Purovič) - Ailton, Dokič. Trenér: Bajevič.

Slovan: Čech - Šinglár, Zápotočný, Košťál, Janů (28. Hamouz) - Papoušek (76. Parks), Bílek, Frejlach, Pudil - Pospěch (66. Hochmeister), Holenda. Trenér: Lavička.

K postupu chyběla minuta

Do skupiny dostali naši hráči nalosovány velmi zajímavé soupeře. Papírově nejpřijatelnější byli švýcarští Grasshoppers Curych, dále se však ve skupině C nacházeli také nizozemský AZ Alkmaar, portugalská Braga nebo obhájce trofeje z předchozí sezony Sevilla. S každým ze soupeřů měl Slovan odehrát pouze jeden duel, dva z toho doma, dva venku.

Na úvod čekala náš tým právě silná Sevilla, která dokázala později zisk poháru obhájit. Španělského klubu se však Slovan nezalekl, naopak se chtěl předvést v co nejlepším světle a brankář Palop měl několikrát co dělat, aby udržel čisté konto. V závěru se několikrát předvedl také brankář Čech, skóre se však ani jednou nezměnilo a naši hráči ani potřetí v řadě na domácí půdě v pohárech neinkasoval.

To o dva týdny později už se našim hráčům tolik nedařilo. Na horké portugalské půdě na Bragu stačili pouze půl hodiny, pak soupeř dvakrát v rychlém sledu skóroval a ve druhé půli ještě navýšil skóre na propastných 0:4 z pohledu Slovanu. Po dvou kolech tak měli Liberečtí na kontě pouhý jeden bod a s postupem to vypadalo všelijak, jen ne dobře.

Mezi tímto debaklem a dalším zápasem našeho týmu v Poháru UEFA uplynuly tři týdny, Slovan tak měl dostatek času se oklepat. A časová odmlka evidentně svěřencům trenéra Vítězslava Lavičky prospěla.

Na stadionu U Nisy přivítal ve druhé polovině listopadu Grasshoppers Curych a proti „kobylkám“ nastoupil náš tým ve velkém stylu. Už v sedmé minutě se prosadil Blažek a přestože sice ještě Švýcaři dokázali vyrovnat, od té doby už střílel pouze Slovan. Po dvaceti minutách poslal naše hráče zpět do vedení Zápotočný a ve druhé půli už Papoušek a Frejlach pouze upravili na konečných 4:1.

V tu chvíli se celá vyrovnaná skupina ještě více zamotala. V případě bodového zisku v Alkmaaru mohl Slovan stále myslet na postup, nečekalo nás však nic jednoduchého, Nizozemci totiž skupinu C vedli.

Utkání začalo lépe pro Slovan. Po 26 minutách hry si totiž na Pudilův rohový kop naskočil Tomáš Zápotočný a jeho hlavičku sice bránící Da Silva zastavil, ale až za brankovou čárou. Také nadále byli naši hráči aktivní a vedení jim vydrželo až do druhé půle. V 69. minutě ovšem zmrazil libereckou radost Steinsson, který využil podklouznutí obránce Košťála a osamocen hlavičkoval za záda Marka Čecha.

Zápas dospěl do neskutečně dramatického závěru. V něm se pět minut před koncem opřel z dálky do míče Petr Papoušek a parádně zamířil k pravé tyči, náhradní brankář Bulters se po balonu natahoval marně. Za této situace měl Slovan v rukách jistý postup do jarní části, ten mu ale nakonec nebyl dopřán. Pouhou minutu před uplynutím základní hrací doby Jenner pronikl do šestnáctky a povedeným lobem vyrovnal na konečných 2:2.

Také remíza znamenala naději, Grasshoppers by však museli o týden později připravit o body Bragu, což se nakonec nestalo. Slovan tak svou pouť Pohárem UEFA ve skupinové fázi ukončil, třetí postupovou příčku si přivlastnili Portugalci. Jak se navíc ukázalo, byla to pro naše hráče až do roku 2013 jediná účast ve skupinové fázi evropských pohárů.

FC Slovan Liberec – FC Sevilla 0:0 (0:0)

Branky: bez branek.

ŽK: Pospěch, Pudil - Fabiano.

Diváci: 7 023.

Slovan: Čech - Šinglár, Zápotočný, Košťál, Janů - Papoušek (87. Hochmeister), Bílek, Hodúr (77. Ančic), Pudil (75. Frejlach) - Holenda, Pospěch. Trenér: Lavička.

Sevilla: Palop - Alves, Javi Navarro, Escudé, Dragutinovič - Sales (67. Poulsen), Renato, José Martí, Valente (82. Mora) - Kanouté, Kepa (46. Fabiano). Trenér: Ramos.

SC Braga – Slovan Liberec 4.0 (2:0)

Branky: 30. Ricardo Chaves, 33. Marcel, 53. Césinha z pen., 90. Gama.

ŽK: Vandinho.

Diváci: 10 000.

Braga: Santos - Luis Filipe, Irineu, Nem, Pedro Costa - Maciel, Vandinho, Madrid, Césinha (76. Joao Pinto), Ricardo Chaves (86. Gama) - Marcel (46. Mattheus). Trenér: Carvalhal.

Slovan: Čech - Šinglár, Zápotočný, Košťál, Pudil - Papoušek, Bílek, Hodúr (63. Ančic), Frejlach (84. Hochmeister) - Holenda, Pospěch (46. Parks). Trenér: Lavička.

FC Slovan Liberec – Grasshoppers Curych 4:1 (2:1)

Branky: 7. Blažek, 21. Zápotočný, 68. Papoušek, 90. Frejlach - 9. Schwegler.

ŽK: Pudil - Weligton.

Diváci: 6 670.

Slovan: Čech - Šinglár, Zápotočný, Košťál, Janů - Papoušek, Frejlach, Bílek, Pudil (80. Dohnálek) - Parks (65. Holenda), Blažek (79. Pospěch). Trenér: Lavička.

Curych: Coltorti - Sutter, Schwegler, Weligton, Jaggy - Renggli (71. Ristič), Seoane - Pinto, Antonio (46. Touré), Biscotte (63. León) - Eduardo. Trenér: Balakov.

AZ Alkmaar – Slovan Liberec 2:2 (0:1)

Branky: 69. Steinsson, 89. Jenner - 26. Zápotočný, 85. Papoušek.

ŽK: Dembélé – Blažek.

Diváci: 17 000.

Alkmaar: Sinouh (38. Bulters) - Steinsson, Da Silva, Opdam, De Cler - Gudjónsson, Schaars, Martens - Koevermans (59. Jenner), Arveladze, Dembélé (79. Lens). Trenér: Van Gaal.

Slovan: Čech - Šinglár, Zápotočný, Košťál, Janů - Papoušek (90. Dohnálek), Frejlach, Bílek, Pudil - Parks (74. Pospěch), Blažek (90. Hodúr). Trenér: Lavička.

Tabulky skupiny C

AZ.....................4..2..2..0..11...5....+6...8
Sevilla..............4..2..2..0....7...1....+6...8
Braga...............4..2..0..2....6...5....+1...6
Slovan Liberec..4..1..2..1...6....7....-1...5
Grasshopper.....4..0..0..4...3..15..-12...0

(Poznámka: Zápasy, výhry, remízy, prohry, vstřelené branky, inkasované branky, rozdíl skóre, počet bodů)

Krach v Boleslavi a pak také s Kostanají

Jeden by řekl, že si Slovan v této sezoně vybral dostatek smůly. To ale stále nebylo vše. Ligový ročník, v němž naši hráči pomýšleli na obhajobu, byl až do posledního kola velmi vyrovnaný. O poháry si to měly rozdat celkem čtyři celky, první Sparta měla bodový náskok, druhý Slovan čekalo utkání na hřišti čtvrté Mladé Boleslavi a ta byla spolu s třetí Slavií tři body za námi.

Ještě během utkání vše vypadalo nadějně. Případná obhajoba sice vzala rychle za své, Sparta totiž ve svém zápase s Mostem nedopustila žádné zaváhání, ještě po poločase však i přes vedení Slavie v Českých Budějovicích držel Slovan remízu v Mladé Boleslavi a s tím také potenciální druhé místo a druhé předkolo Ligy mistrů.

Pak ale přišel poločas, na který by každý z aktérů i fanoušků nejraději z paměti vytěsnil. Slovan nakonec v Boleslavi ve druhé půli čtyřikrát inkasoval a v závěrečné tabulce měl stejně bodů, jako oba jeho soupeři o druhé místo. Z tabulky vzájemných zápasů ovšem vyšel s nejhorší bilancí, což znamenalo, že na nás zbyla pouze účast v Intertoto Cupu, zatímco Slavia nakonec druhou příčku přetavila v účast v základní skupině Ligy mistrů.

Stejně smolně, jako jedna sezona skončila, začala také ta další. Ve druhém kole Intertota, kam byl Slovan nasazen, měl náš tým cestovat na hřiště kazašského Tobolu Kostanaj, který měl být snadným soupeřem na rozjezd.

Komplikace začaly už cestou do Kazachstánu. Vzhledem k problémům s dopravou nakonec dorazili hráči do dějiště utkání až zhruba šest hodin před časem výkopu, nakonec se s tím ale dokázali vyrovnat a po 35 minutách poslal Slovan do vedení Jan Nezmar. Tobol ještě před poločasem vyrovnal, výsledkem 1:1 ale utkání také skončilo a skóre vypadalo pro náš tým před odvetou slibně.

O to větší šok musel pro příchozí fanoušky znamenat úvod odvety. Po 35 minutách vedli Kazaši 2:0 a z tribun se ozýval zasloužený pískot. V tu dobu už byla pro Slovan situace velmi složitá, pro postup by musel alespoň třikrát skórovat, místo toho svítila i po závěrečném hvizdu na světelné tabuli u kolonky „domácí“ velká nula a už 15. července se tak naši hráči z evropských pohárů pakovali.

Touto krátkou anabází skončila dosud nejkratší cesta Slovanu pohárovou Evropou, což pro trenéra Zacha určitě nebyla premiéra na lavičce podle jeho představ. Sezona 2007/08 nakonec přinesla šesté místo v lize, díky účasti ve finále domácího poháru se však naši hráči mohli i tak těšit na druhé předkolo Poháru UEFA. Jak se ukázalo později, ani to nebylo z našeho pohledu zrovna dvakrát úspěšné, ale o tom až v následujícím díle.

Tobol Kostanaj – Slovan Liberec 1:1 (1:1)

Branky: 40. Baltijev - 35. Nezmar.

ŽK: Baltijev, Mukanov - Liška.

Diváci: 5 000.

Kostanaj: Petuchov - Mukanov, Nurdauletov, Dimitrov (88. Lotov), Irismetov - Charabara, Skorych, Baltijev, Jurin (68. Nurgalijev) - Žumaskalijev, Ostapenko (70. Urazov). Trenér: Ogay.

Slovan: Hauzr - Krátký, Matula, Polák, Liška - Papoušek (62. Hudson), Hodúr, Bílek, Pudil - Nezmar (84. Hochmeister), Jirouš (52. Radzinevičius). Trenér: Zach.

FC Slovan Liberec – Tobol Kostanaj 0:2 (0:2)

Branky: 16. Žumaskalijev, 35. Ostapenko.

ŽK: Irismetov, Jurin, Nurgalijev, Ostapenko.

Diváci: 5 125.

Slovan: Bolek - Krátký (46. Blažek), Košťál, Polák (78. Brezinský), Pudil (35. Liška) - Hudson, Bílek, Hodúr, Papoušek - Nezmar, Robin Dejmek. Trenér: Zach.

Kostanaj: Petuchov - Mukanov, Lotov, Dimitrov, Irismetov - Jurin (83. Meškov), Nurdauletov, Skorych, Nurgalijev (79. Sabalakov) - Ostapenko (89. Garkuša), Žumaskalijev. Trenér: Ogay.

Z pohledu aktéra:

O mistrovské sezoně:
Byla jednoduše úžasná. Nikdo s námi moc nepočítal, došlo k mnoha změnám v týmu. Odešla spousta hráčů a mužstvo po panu Grigovi převzal trenér Lavička. My jsme to ale už od začátku rozjeli skvěle, prvních sedm nebo osm kol jsme vše vyhráli, od té doby jsme byli na špici až do konce sezony a slavili jsme titul.

O předkole Ligy mistrů se Spartakem Moskva:
Oba zápasy byly vyrovnané. Doma jsme remizovali 0:0, což rozhodně nebylo špatné a do Moskvy jsme letěly s tím, že tam určitě nějaký gól dáme. V odvetě jsme na to rozhodně měli, byl to vyrovnaný zápas a myslím, že ještě za stavu 1:2 tam měl v nastaveném čase Zbyněk Pospěch nějakou dobrou ránu z otočky ve vápně, ale trefil gólmana do nohy. Stačilo pár centimetrů a mohli jsme postoupit, protože věřím, že bychom to už udrželi. Rozhodně jsme se ani tak neměli za co stydět.

O cestě Pohárem UEFA:
Jestli si to správně pamatuji, rozjeli jsme to hodně solidně, remizovali jsme s pozdějším vítězem celého Poháru UEFA Sevillou 0:0, ale pak jsme jeli na Bragu a tam jsme dostali čtyři nebo tak nějak (úsměv). Po Curychu jsme pořád měli šanci na postup, jeli jsme do Alkmaaru a do poslední chvíle jsme drželi šance na postup. Ale někde v devadesáté minutě vyrovnali a tím jsme v Poháru UEFA skončili.

Myslím, že kromě zápasu s Bragou jsme to zvládli výborně. Se Sevillou nebo Alkmaarem, což byly skvělé týmy, jsme hráli vyrovnaně, dokonce jsme chvílemi byli lepší. Klidně jsme mohli zápas v Alkmaaru dotáhnout do vítězného konce a celé by to vypadalo úplně jinak, ale na kdyby se nehraje. Takový už je fotbal, museli jsme to zkrátka přejít.

O ligovém závěru:
Se Spartou jsme ještě mohli hrát o titul, místo toho jsme pak po posledním kole dopadli tak, jak jsme dopadli. Poslední kolo v Mladé Boleslavi jsme vysoko prohráli, byl to z naší strany hrozný zápas. Po ligovém titulu samozřejmě v následném roce nebylo čtvrté místo naplněním našich ambicí, ale sezona z naší strany určitě nebyla úplně marná, do poslední chvíle jsme vlastně mohli klidně obhájit první místo. Zpackali jsme si to až v posledním kole.

O vyřazení s Kostanají:
Tohle samozřejmě nikdo nečekal. Byl to z naší strany velký výbuch. Předcházely tomu i blbé organizační věci. Když jsme letěli do Kazachstánu, měli jsme problémy s letadlem. Museli jsme přespávat v Pardubicích, pak pro nás poslali nějaké vládní letadlo z Ruska a my doletěli pár hodin před zápasem, do toho tam byl nějaký časový posun... Nemůžeme se na to vymlouvat, ale určitě to nebyly zrovna ideální podmínky. Ještě jsme tam uhráli remízu, ale domácí zápas jsme pak nezvládli. Ani si to moc nepamatuji, docela brzy jsem tehdy střídal kvůli úpalu nebo co to bylo. Každopádně to byl neomluvitelný výpadek, ale už se s tím nedalo nic dělat.

O svém růstu v klubu a odchodu:
V Liberci jsem byl od roku 2004, ale do základní sestavy jsem se dostal hlavně díky Víťovi Lavičkovi a věřím, že jsem mu to svými výkony splatil. Po vyřazení s Kostanají jsem ale odehrál ještě asi dva zápasy a pak jsem se stěhoval do Slavie, kde jsem ten rok získal titul a zahrál si Ligu mistrů, než jsem pak odešel do zahraničí.

O zkoušce ve Watfordu v roce 2007:
Shodou okolností jsem v té době byl na takové zkoušce v mém současném klubu, ve Watfordu. Strávil jsem tu asi čtyři nebo pět dní, kdy se domlouvalo, jestli zde podepíšu, nebo ne. V tu dobu byla druhá anglická liga hodně agresivní a důrazná, na což jsem v té době asi ještě nebyl připraven, takže jsme se rozhodli, že přestupovat nebudu. Za pár let jsem se tady ale i tak objevil (úsměv).

O vzpomínkách na působení v Liberci:
Na Liberec nedám dopustit. Získal jsem se Slovanem titul, nasbíral jsem tam snad nejvíc zkušeností. Navíc jsem si tam našel přítelkyni, se kterou nyní čekáme druhé dítě, postavil jsem si tam barák a našel si v Liberci spoustu kamarádů. Těším se, že se tam po kariéře budu moci vrátit. A kdo ví, třeba ji právě tam jednou i ukončím.