Kde se utkání odehrávala a jakým způsobem jste trávili volný čas?
Utkání se hrála na Moravě, v Uherském Hradišti a ve Zlíně. Vyzdvihl bych skvělou atmosféru, na takových stadionech a před tolika lidmi jsem doposud nehrál. Na všechny zápasy dorazilo přes dva tisíce fanoušků, což byl opravdový zážitek. Volný čas jsme využívali především k regeneraci, případně k menší procházce po městě.
V prvním utkání kvalifikace na mistrovství Evropy jste se střetli s favorizovanou Anglií. Jaký to byl zápas?
Zápas s Anglií byl velmi kvalitní a hrálo se v poměrně vysokém tempu stylem nahoru dolů. Angličané byli velmi silní v soubojích jeden na jednoho, byla vidět jejich vyspělost v práci s míčem. Herně byl však duel vyrovnaný, jen škoda jedné chyby, po které jsme inkasovali gól, jehož zásluhou Anglie postoupila.
Následovalo druhé měření sil s neméně silnou Itálií...
Do utkání s Itálií jsme nevstoupili úplně nejlépe. Po prvním poločase jsme prohrávali 0:1, když nám šikovný útočník Italů vstřelil hezký gól. O přestávce jsme si řekli, že nemáme co ztratit, ve druhé půli jsme vsadili na ofenzivu, což se vyplatilo. Velkou bojovností jsme čtyři minuty před koncem šťastnou brankou vyrovnali a minutu před koncem stav otočili. Ovládla nás neskutečná euforie. Byl to jednoznačně zatím nejšťastnější a nejsilnější moment mé fotbalové kariéry.
Co poslední duel s outsiderem z Albánie? Postup už jste neměli ve svých rukách...
Zápas s Albánií jsme museli vyhrát a zároveň věřit Italům, že porazí 1:0 Anglii. Za těchto okolností bychom postupovali, ale bohužel Angličané v souběžně hraném zápase zvítězili 2:1 a zaslouženě tak postoupili oni. Albánii jsme porazili dvěma brankami v prvním poločase poměrem 2:0. Albánci rozhodně nebyli špatní, ale v silné konkurenci nezískali ani bod. Hru měli založenou na dobré defenzivě s rychlými přechody do útoku, kde měli šikovné rychlé hráče.
Na závěrečný turnaj jste nakonec nepostoupili, přesto, jak na kvalifikaci budeš vzpomínat?
Po skončení turnaje v kabině převládal smutek. Na druhou stranu jsme předváděli dobrý fotbal a hráli jako opravdový tým. O to více mrzí, že se neukážeme na mistrovství Evropy na Maltě, ale v každém případě to byla výborná zkušenost, za kterou jsem velmi rád. Každopádně svět touto kvalifikací nekončí, nyní je potřeba naplno se koncentrovat na výkony v klubu a neustále na sobě pracovat.
Z osobního hlediska si byl se svými výkony spokojený?
To se těžko hodnotí, je to spíše otázka na trenéra, ale myslím si, že to nebylo špatné. Odehrál jsem všechny zápasy celé, z toho mám také dobrý pocit.
Před kvalifikací si už nějaké zkušenosti s národním mužstvem měl, je to pravda?
Ano, ještě předtím jsem odehrál dvě přípravná utkání ve Walesu a v Severním Irsku. Kvalifikace na mistrovství Evropy byla poslední akce s kategorií U17, takže teď musím makat, abych přesvědčil nového trenéra a v létě se přesunul do kategorie U18.
Jak se vůbec zrodil tvůj přesun pod Ještěd?
Nabídku z Liberce jsem dostal už předloni, ale to jsem zrovna nastupoval na střední školu a tak z přestupu sešlo. Když mě ale Slovan oslovil o rok později znovu, už jsem neváhal a nabídku přijal.
Ve Slovanu hostuješ z Viktorie Žižkov. Kde vidíš svou blízkou fotbalovou budoucnost?
Ve Slovanu jsem na hostování do konce sezóny a v létě se uvidí, jak se situace vyvine a co bude dál. Já jsem zde zatím velmi spokojen. Liberec je hezké město a v podstatě nic mi tu nechybí, i když v porovnání s Prahou je to tu menší.
Pravidelně nastupuješ za starší dorost kategorie U19. Jak hodnotíš dosavadní průběh jarní ligové části?
Momentálně se nacházíme, řekl bych, v menší herní krizi. Prohráli jsme čtyři utkání za sebou a teprve v úterý získali alespoň bod za remízu se Spartou. Doufám, že se tímto výsledkem odrazíme a už se budeme pouze zlepšovat.
V kolika letech si začal hrát fotbal, kdo tě k němu přivedl a jaký klub byl tvým prvním?
K fotbalu mě přivedl táta zhruba v šesti letech, kdy jsem poprvé absolvoval trénink přípravky Viktorie Žižkov. Na Žižkově jsem začal zřejmě proto, že táta ve Viktorce dříve působil.
Chodí se otec dívat na tvé zápasy? Hodnotí tvoje výkony?
Když může, tak se přijde podívat, snaží se mi poradit, pomoci a předat nějaké zkušenosti. Ve fotbale se vyzná a pochvaly od něj si zvláště cením, protože nebývá moc častá (smích].
Do A-mužstva Slovanu se poslední dobou prosazuje více odchovanců, než tomu bylo v minulosti zvykem. Cítíš větší šanci prosadit se? Co říkáš na výkony áčka?
Vím, že do áčka šli tři kluci z juniorky, což je samozřejmě skvělé. Já jen doufám, že to tak bude pokračovat a mladí hráči budou dostávat ještě více prostoru k tomu, aby se ukázali. Po fotbalové stránce má Slovan velmi silný tým. Předvádí poctivé, bojovné výkony, jejichž zásluhou se drží v boji o třetí místo.
Na jaké pozici se na hřišti cítíš nejlépe? Máš nějaký oblíbený klub či fotbalový vzor?
Nejlépe se cítím jednoznačně na postu levého obránce. Vyloženě oblíbený tým nemám, fandím dobrému fotbalu a co se týče oblíbených hráčů, fotbalově se mi líbí Philipp Lahm z Bayernu Mnichov.
Fotbalu zajisté obětuješ hodně času. Jak tedy zvládáš své školní povinnosti?
Školu v rámci možností zvládám, individuální plán nemám, ale třídní učitelka mi vychází vstříc. Horší je to s praxí, ale dá se to zvládat, i když je to občas náročné.
