Pohárové utkání s Kladnem bylo možná trošku dramatičtější, než jste si představovali. Jaké jsou pocity po postupu?
Postup je postup... Věděli jsme, že čím déle ten zápas bude nerozhodný, tím více to budou hecovat, napadat. Obzvlášť na tomto hřišti, které není úplně nejlepší nebo ani pokropené. Chtěli jsme hrát a proměnit první šanci, to se nám nepovedlo. Věděli jsme, že když budeme pokračovat a budeme poctiví vzadu, jedna z nich se promění. Nakonec to Horys nadvakrát propálil, poté jsme dali druhý gól a bylo to v klidu. Ale udělali jsme si to zbytečně těžší než bylo potřeba.
Často jste i nakopávali dlouhé míče, nepředstavovali jste si, že budete hrát více po zemi? (pozn. red.: dotaz od Zdeňka Folprechta)
Chtěli jsme hrát více po zemi, i trenér to po nás chce. Bohužel na tom hřišti, které pro nás připravili, to úplně nešlo. Chtěli jsme hrát jeden na jednoho, věděli jsme o slabinách vzadu a bylo to snazší. To se nám i potvrdilo, ale nedokázali jsme to proměnit.
Jak moc zápas s Kladnem bolel?
Bolel. Smál jsem se se strejdou, který je stejně emotivní jako já, že to na mě během zápasu zkusí. Věděl jsem, že mě budou dohrávat. Šel jsem s tím takto do zápasu a moc jsem si to nebral, jenom jsem se tomu usmíval. Poté jsem si s kluky plácl, říkali, že to tak měli. Já to beru, prostě chtěli vyhrát. Věděli, co pro to musí udělat, že nás budou dojíždět a hrát jeden na jednoho. Ale vše bylo v rámci fair play a sportu.
Měl jsi jednu z prvních šancí zápasu. Co tomu chybělo, proč z toho nebyla branka?
Protože to gólman chytil. (smích) Předvedl hezký zákrok. Snažil jsem se to cpát k tyči, hlavně abych nepřestřelil. Kdyby to bylo o metr dál, tak si myslím, že by to byl gól.
Už jsi to trochu naznačil, brankář Cimrman dnes předvedl dobrý výkon a chytil několik šancí. Nebyli jste už trošku frustrovaní?
Koukali jsme, že to byl snad jeho druhý zápas... Ale už v poločasu nám trenér říkal, že z něj možná děláme něco co není. Samozřejmě všechen respekt, jak dnes zachytal. Ale my jsme ho několikrát zbytečně trefili, zavřeli oči. Ale musím říct, že zachytal opravdu dobře.
Špičkoval ses s trenérem, tvým strýcem, ještě před zápasem?
Ne, jenom po losu a tady když jsme se potkali. Řekli jsme si pár věcí, zasmáli jsme se. Ale soustředili jsme se každý na to svoje. Věděl jsem, že to bude hecovat. Což se potvrdilo, on takový je, nejenom v tomto zápase. Snažil jsem se být ve své hlavě, abych se nenechal nějak rozhodit.
Co jste si po zápase říkali?
Ne, já se jenom smál tomu, že po mně šli a smál se tomu, co jim říkal v kabině. Ale, jak jsem zmínil, vše bylo v rámci fair play. On říkal, že jim chybělo deset minut, aby nás více potrápili. Samozřejmě kdybychom proměnili šance v první půli, tak by to deset minut nebylo. Ale jsme rádi, že jsme to zvládli.
